Kryštůfkův svět

Na počátku roku 2018 jsem ve FN v Plzni podstoupil řadu vyšetření a byl mi stanoven termín (5.2.2018 ) na zanoření stomie. Operace dopadla skvěle a brzy jsem začal do plenky víc než jen čůrat. To bylo radosti, to bylo slávy. Přesto jsem na konci února z nemocnice odjížděl s nálepkou, kterou mi uštědřila paní doktorka z neurologie. Bylo na ní psáno, že budu nechodící ležák. Maminky hrozně plakaly a byly moc smutné. Doma jsem se ale s maminkami domluvil, že to přeci zvládneme.

               Bohužel jsme se doma moc neohřáli, protože na pravidelné kontrole na neurochirurgii pan doktor zjistil, že shunt nefunguje tak jak má.  1.března jsem podstoupil další operaci, která probíhala tak, že mi vyměnili VA – shunt za VP – shunt, jelikož bříško už bylo přeci v pořádku.

               Po poslední operaci, po propuštění z nemocnice jsme začali intenzivně cvičit Vojtovu metodu, doplněnou o bobath koncept v Mariánských Lázních a začal být vidět  první pokrok.

               Do nemocnice jsem se podíval pak ještě jednou, před Vánocemi 2018, protože se mi rozpojil VP – shunt. Pan doktor mi hadičku, která odvádí mozkomíšní mok do bříška  vyměnil za delší a znovu ji spojil se stroječkem. Operaci jsem opět perfektně zvládl a po 4 dnech jsem zamířil domů.

               Nyní mi budou tři roky, celkem jsem podstoupil 8 operací. ( 3x operace břicha a 5x operace hlavy). Mám diagnostikovaný Hydrocefalus – Dandy-Walker variantu, epilepsii. Jsem celkově opožděný v psychomotorickém vývoji. Moje zlobivé nožičky pojmenovali jako Dětská mozková obrna – spastická diparéza – později mi mou diagnózu změnili na spastickou kvadruparézu. - což je postižení dolních i horních končetin.